Domů / / Zdravé stravování nebo nezdrav...

Zdravé stravování nebo nezdravé stravování? 11 lží o stravování a výživě

Poslední úprava 27.01.2023
Sdílet článek

Nemůžete věřit všemu, co uslyšíte nebo si přečtete. Toto tvrzení je obzvláště pravdivé, pokud jde o zdravé stravování a nezdravé stravování. Zdá se, že se snad každý týden objeví nové řešení a nové rady pro zdravé stravování či varování před nezdravým stravováním. Najednou je některá potravina považována za nezdravou, případně se objeví lepší a rychlejší způsob jak zhubnout. Mnohé z těchto tvrzení jsou po bližším prozkoumání vyvráceny. No dopad na stravování zůstává.

Výzkumy z 50. a 60. let dvacátého století změnily způsob stravování, změnily se potraviny, které lidé konzumují, změnil se i způsob konzumace. A výsledek? Zničující vliv na lidské zdraví, protože tvrzení o zdravém stravování a nezdravém stravování se ukázaly být chybné.

O takové zavádění v rámci médií není nouze. Různé výzkumy jsou objednané a hrazeny farmaceutickými firmami, výrobci potravin - proto mívají sklon tvrdit veřejnosti, že je jedno jídlo či potravina zdravější než druhá. Zvýší se tak prodej a produkt se zviditelní.

V současnosti stále kolují mezi lidmi následující zavádějící a lživé informace o zdravé výživě a nezdravé výživě.

Nasycené tuky jsou špatné

Nasycené tuky byly téměř pět dekád démonizovány kvůli předpokládané škodlivosti pro srdce. Jde většinou o výsledky studií, které následovaly "zlatý standard" vědeckého výzkumu. Teprve v posledních letech odhalili vědci pravdu. A to, že šílenství diet s nízkým obsahem tuku byl řádný nesmysl. (Ramsden, 2016; Siri-Tarino, 2010)

Naopak nový výzkum prokázal, že vyloučení nasycených tuků ze stravy riziko srdečních chorob vůbec nesnižuje.

Pravda: Nasycené tuky jsou dobré, dokonce jsou nutně potřebné pro různé tělesné funkce!

Mnozí lidé uvěřili tvrzením, že je jejich nepřítelem právě nasycený tuk a ne cukr. Důsledky byly přímo devastující. Nasycené oleje nahradily hydrogenované a částečně hydrogenované oleje a to právě hlavně kvůli těmto zavádějícím výzkumům. Špatné na tom je, že tyto oleje mají vysoký obsah omega-6 tuků a mohou dostat z rovnováhy poměr omega-6 a omega-3 tuků. Výsledkem je chronický zánět.

A co znamená zánět? Nemoc. Nesprávný poměr omega-3 k omega-6 souvisí se vznikem onemocnění srdce, rakovinou a autoimunitou. (Simopoulos, 2018)

Rakovina tlustého střeva a konečníku je často spojována se stravováním s vysokým množstvím nasycených tuků. Toto však vůbec není pravda. Dieta s nízkým obsahem tuku nesnížila u žen po menopauze ani riziko rakoviny střeva ani riziko vzniku rakoviny prsu. (Beresford, 2006)

Navíc středomořská dieta, kdy se konzumuje mnoho dobrých tuků, snižuje riziko rozvinutí Alzheimerovy choroby. (Scarmeas, 2006)

Výsledek: Zařaďte do stravy zdravé nasycené tuky.

Kokosový olej je jedna z nejzdravějších potravin na světě a jednoznačně patří do kolonky zdravé stravování. Tento všestranný a mnohoúčelový, kdysi očerňovaný olej je mastná kyselina se středně dlouhým řetězcem, který je snadno stravitelný a má mnoho antimikrobiálních vlastností. Na rozdíl od jiných zdravých tuků je kokosový olej odolnější vůči vysokým teplotám.

Máslo ghee je další zdravý tuk s vysokým stupněm zakouření, tedy přepálení při tepelné úpravě. Obsahuje i vitaminy A, D a E, které jsou rozpustné v tuku. Máslo ghee i kokosový olej jsou spojovány s hubnutím, protože energie mastných kyselin ze středně dlouhým řetězcem pomáhá spalovat jiné tuky v těle.

Pro přípravu nastudeno používejte olivový olej, mandlový olej nebo avokádový olej. Jsou vynikající, dodávají živiny a mají výbornou chuť.

Keto dieta je nebezpečná

Možná tato dieta působí jako velká novinka, ale tato dieta s vysokým množstvím tuků a nízkým množstvím sacharidů je stará přibližně 100 let. Můžete při keto dietě zhubnout významné množství kilogramů? Jednoznačné ano. Bylo to původním účelem tohoto způsobu zdravého stravování? Ne!

Jedním z hlavních přínosů ketózy je vlastně způsob, jak ovlivňuje fungování mozkových činností. Původně sledován a studován přínos této diety, který obstál i po letech, je v zmírnění příznaků epilepsie. A pozor, ketóza není totéž jako diabetická ketoacidóza, což je nebezpečný stav, do kterého se dostávají někteří pacienti trpící cukrovkou.

Ketogenní dieta je založena na zcela jiném přístupu k volbě jídelníčku než je počítání kalorií, extrémně pevná vůle dodržet nemožné příkazy či prostě celkové zdravé stravování plné nezpracovaných potravin. Právě naopak, lidé na keto dietě jedí množství zdravých tuků a omezují příjem všech uhlohydrátů.

Při takovém stravování se tělo přestaví do stavu spalování tuků, tedy zmiňované ketózy, při níž se místo glukózy využívají na energii ketony (tvořené jednak játry a jednak získávané z určitých potravin).

Pravda: Pokud se dáte na keto dietu, můžete zhubnout, zvrátit některé příznaky chorob. Pokud je keto dieta dodržovaná správně, je bezpečná.

Po světě však koluje množství mýtů o keto dietě. Vědecký základ je však následující ... ketogenní dieta je velmi dobrá pro potřeby posílení a fyzické aktivity, zachovává a buduje svalovou hmotu, zlepšuje energii a brání takzvanému "zamlžení" mozku. A vedle toho všeho ještě i zhubnete.

Podle výzkumů, keto dieta může pomoci zvrátit či léčit následující onemocnění:

  • cukrovka (Westman, 2018)
  • abnormální hladiny cholesterolu
  • epilepsie (Levy, 2012)
  • schizofrenie (Kraft, 2009)
  • úzkost
  • deprese (Mula, 2017)
  • manická deprese (Phelps, 2013)
  • autismus (Castro, 2017; Ahn, 2014)
  • PCOS
  • rakovina, zejména rakovina mozku (Allen, 2014)

Neexistuje žádný horní časový limit, tedy jak dlouho se můžete řídit keto dietou. Hlavně, pokud ji dodržujete správně. Správně se myslí, že nebudete jíst celý čas vepřové nebo se nebudete přejídat nezdravými tuky. Tato dieta je čistě o tom, abyste zaplnili tělo těmi nejzdravějšími tuky jak jen můžete, přidáte trochu zdravých proteinů a omezíte příjem zdravých sacharidů, například těch v ovoci a zelenině.

Nejdelší studie, při níž byli sledováni pacienti, probíhala 10 let. V rámci ní nebylo zjištěno žádné výrazné riziko, resp. rizikové faktory ani při krevních testech ani při projevech onemocnění. (Heussinger, 2018)

Řešení: Vyzkoušejte keto dietu na 30 dní.

Jelikož je keto dieta dost restriktivní a omezuje přínosy, které můžete získat ze zdravých potravin jako jsou například takové sladké brambory a většina ovoce s vyšším obsahem uhlohydrátů, je dobré držet keto dietu v určitých cyklech. Hlavně, pokud chcete zhubnout. Ale i tehdy, pokud chcete využít její přínosy proti výše uvedeným onemocněním.

Je docela dobré a vhodné začít napoprvé s dietou minimálně na 30 dní, nejvýše tři měsíce. Netřeba však znovu zapomínat na fakt, že ne každá dieta je vhodná pro každého. Pokud máte zdravou hmotnost i zdravý životní styl a nemáte problémy s mozkovými činnostmi, energií či možné onemocnění zmíněno výše, nemusí být taková dieta pro vás vhodná. Není to však důvod označit řízení se jejími zásadami za nezdravé stravování.

Třeba ještě upozornit na jednu věc. Způsob, jakým keto dieta ovlivňuje hladiny cukru v krvi, vyžaduje dohled lékaře, pokud jste diabetik. A to zejména tehdy, pokud užíváte léky na snížení cukru v krvi.

Kupování organických potravin za ty peníze nestojí

Ano, jíst pouze organické potraviny není u mnoha rodinných rozpočtů možné. Přesto existuje způsob jak nahradit ty nejnebezpečnější neorganické potraviny jejich lepšími verzemi.

Existuje každoročně obnovovaný seznam, který sepisuje obsah pesticidů v neorganických produktech. Obsahuje zároveň ty produkty, které jsou nejméně kontaminovány.

U masa je tato otázka mnohem komplexnější. Organické maso není totéž jako maso volně se pasoucího dobytka či dobytka krmeného trávou. Toto maso je každopádně důležité z různých dalších příčin.

Pravda: Při kupování organických potravin můžete ušetřit stovky eur za léky a lékaře během života.

Naneštěstí, pesticidy využívané na výrobu a pěstování, stejně jako hormony a antibiotika podávané zvířatům ve stravě mají mnoho nepříjemných a výrazných dopadů na zdraví člověka.

  • Chlorpyrifos je insekticid nacházející se na jablkách, sladké paprice, broskvích i nektarinkách. Může mít negativní vliv na chování dětí a mozkové funkce.
  • Další neurotoxickou chemickou látkou je permethrin, který se používá na špenát. Může vyvolat silné záchvaty či třes, je dokonce spojován s příznaky ADHD u dětí.
  • Konzumace pesticidů prostřednictvím různých potravin se spojuje také s neplodností u žen i u mužů. (Chiu, 2018)
  • Zpracované masné výrobky jako salámy, párky a podobně, i běžné červené maso zvyšují riziku vzniku určitých typů rakoviny. (Choi, 2013)
  • Zpracované masné výrobky mohou být nevhodné i kvůli riziku vzniku srdečních chorob. (Micha, 2010)

Toto je pouze několik potenciálně škodlivých či kontaminovaných potravin. Dokonce si ani nemusíme být vědomi dalekosáhlého nebezpečí. Proto je určitě něco pravdy na tom, že bychom se tím nejhorším alternativám mezi potravinami měli pro vlastní bezpečnost vyhýbat.

Řešení: Kupujte organické potraviny, pokud je to možné. Obzvláště při nejrizikovějších potravinách.

Platí to zejména pro nejnebezpečnější potraviny ze zmíněného seznamu. Do první pětky patří jahody, špenát, nektarinky, jablka a broskve ...

Na druhou stranu, v roce 2018 byly mezi "nejčistší" potraviny zařazeny například avokádo, kukuřice, ananas, zelí a cibule.

Pokud jde o maso, doporučují mnozí lékaři vyhýbat se všem masným výrobkům jako jsou salámy, slanina a nebo klobás ... Bez nich to někdy ale skutečně nejde, proto se snažte nakupovat u osvědčeného řezníka.

Příliš mnoho proteinů nesvědčí ledvinám ani játrům

Tato lež, pokud jde o zdravé stravování či nezdravé stravování, je výsledkem diet s vysokým obsahem proteinů, které byly populární několik let dozadu. Mýtem je, že vysoké hladiny proteinů v dietě přispívají ke snížení funkce ledvin a jater a také k osteoporóze. Tato tvrzení však vůbec nejsou pravdivé.

Je několik ojedinělých důkazů, že lidé s nemocnými ledvinami nebo játry by měly omezit příjem proteinů. Ale samotní odborníci uvádějí, že dlouhodobé účinky živočišných proteinů na normální fungování ledvin nejsou známy. (Bernstein, 2007)

Pravda: Proteiny jsou životně důležité pro tvorbu hormonů, buněk i zdravé kosti.

Pravdou je, že proteiny prospívají každé jedné živé buňce a každému procesu v těle. Esenciální aminokyseliny nacházející se v kvalitních proteinech souvisí se zdravými kostmi a snižují riziko vzniku zlomenin. Proteiny vlastně pomáhají při metabolismu kostí a zlepšují zadržování vápníku. Potenciálně nebezpečné je konzumovat nevhodné proteiny. (Kerstetter, 2011)

Starší lidé jsou výrazněji ohroženi rizikem vzniku osteoporózy, častěji mohou upadnout a zlomit si kost. Proto je právě při této skupině obzvlášť důležité, aby konzumovali proteiny, a to kvalitní živočišné. Živočišné proteiny neovlivňují kosterní systém negativně, jak tvrdili někteří odborníci. Právě naopak, zjistilo se, že jsou esenciální pro pomoc při opravě těla, na prevenci hromadění tuku a poškození jater.

Řešení: Přidejte do stravy zdravé proteiny.

Klíčem ke zdraví je přidání zdravého množství proteinů do stravy.

Losos je bohatý na omega-3, na vitamíny D, B3, B5, B6 a B12, také proteiny a draslík. Tato na živiny bohatá ryba podporuje zdravé kosti a klouby, také zdravé neurologické funkce, zlepšuje zdraví srdce a mnohem více. Zkuste i sardinky, ančovičky a jiné volně žijící ryby.

Vyhýbejte se, pokud je to možné, běžnému masu a vybírejte si raději organické hovězí a kuřecí maso. Dopřejte si vejce, ořechy či semínka, vytěžíte tak tuk i výživové hodnoty těchto výborných zdrojů proteinů.

Všechny ryby jsou zdravé

Samozřejmě, množství omega-3 mastných kyselin, které lze získat z ryb, je velmi dobrá a důležitá věc. Ale určitě jste už slyšeli o tom, jak stravování a zdroj potravy samotných ryb ovlivňuje to, jak zdraví nebo nezdraví jste vy sami.

Například taková otrava olovem. Při rybách je to v současnosti dost velký problém. A to je pouze jedno z nebezpečí ryb chovaných na rybích farmách. Navíc přímo souvisí s typem ryby, kterou zkonzumujete.

Podle mnohých lékařů je mnohem horší sníst takovou tilapii než si dát slaninu. Spojuje se totiž se záněty, nemá vůbec dobré rovnovážné zastoupení omega-6 a omega-3 mastných kyselin. To je problém zejména tehdy, pokud má člověk artritidu, onemocnění srdce, astma, různé alergie či autoimunitní onemocnění. (Weaver, 2008)

Pravda: Na druhu a typu mořských ryb a mořských plodů, které koupíte, velmi záleží.

Otrava olovem a nezdravé tuky nejsou jediným problémem ryb. Dalším je velký problém s udržitelností, životní prostředí ryb ve kterém žijí a reprodukují se, se neustále mění. Mezi ryby, které byste nikdy neměli jíst, patří následující:

  • tilapie
  • atlantská treska
  • atlantský platýs (halibut, platýs)
  • kaviár
  • mořský vlk
  • úhoř
  • na farmách chovaný losos
  • sumec pruhovaný (basa, swai)
  • krevety z chovných farem
  • královský krab
  • žralok
  • atlantický tuňák obecný
  • mečoun velký
  • makrela královská
  • jeseter

Řešení: Kupujte pouze udržitelné druhy a nekontaminované produkty z ryb.

Takové druhy mořských ryb a mořských plodů budou obsahovat vysoké množství omega-3 a bude to v pořádku i z pohledu životního prostředí a současně vašeho zdraví. Místo nezdravých ryb volte následující možnosti:

  • divoce žijící a lovené aljašské lososy
  • sardinky z pacifiku
  • tuňák křídlatý
  • černá treska

Cholesterol je špatný a vajíčka jsou nezdravé

Po desítky let se věřilo, že vajíčka a hlavně jejich obsažený nasycený tuk a cholesterol způsobují choroby srdeční. Ale není to pravda, vajíčka nepatří mezi nezdravé stravování. A přestože už v osmdesátých letech mnohé výzkumy taková tvrzení vyvrátili, mnozí lidé původní verzi o nevhodnosti vajíček stále věří a drží se jí.

Ve skutečnosti ale neexistuje vztah či souvislost mezi konzumací vajec a ischemickou chorobou srdeční. Vajíčka nesouvisejí ani s vysokými hladinami cholesterolu. (Kanter, 2012)

Naneštěstí, korekce původních nesprávných zavádějících informací, která byla publikována již v sedmdesátých letech, se dostala na veřejnost až po roce 2016. (Ramsden, 2016)

Pravda: Na přežití potřebujete cholesterol. Navíc vajíčka nejsou naším nepřítelem.

Podle nových výzkumů, konzumace vajíček neovlivňuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění u mužů. Navíc, cholesterol z potravy nemá souvislost s úmrtími na koronární onemocnění srdce či úmrtnost.

Vaječné žloutky byly často zdrojem opakovaných zavádějících informací o nutričních hodnotách kvůli obsahu nasycených tuků. Ukázalo se však, že vajíčka pomáhají zlepšit hodnoty luteinu a zeaxantinu, a to bez navýšení hladin cholesterolu. Lutein a zeaxantin se spojují s redukcí výskytu makulární degenerace způsobené věkem a souvisí s celkovým dobrým zdravím očí. (Goodrow, 2006)

Cholesterol, na rozdíl od toho, co se o něm říkalo, je ve skutečnosti velmi důležitá látka, která pomáhá tělu při množství životně důležitých procesů. Místo toho, abyste se strachovali a trápili kvůli hodnotě celkového cholesterolu, měli byste se zajímat o poměr mezi HDL a LDL cholesterolem a o celkové množství triglyceridů.

Řešení: Dopřejte si vajíčka z volného chovu a sledujte si poměr cholesterolů.

Samozřejmě, měli byste vědět, že jsou takzvané dobré a špatné vajíčka. Jde o způsob, jakým jsou chovány slepice, čím jsou krmeny. To jsou faktory, které mají na kvalitu vajec významný vliv. Proto pokud můžete, kupujte domácí vajíčka nebo vajíčka z volného chovu. Vajíčka jsou univerzální, všestranná potravina. Jsou plné velmi kvalitních proteinů, zdravých tuků, vitamínů A, B5 a B12, folátů, fosforu i selenu. Mají nízký obsah kalorií a můžete si je vychutnat v široké škále receptů.

Dokud je váš cholesterol jakž-takž v pořádku, nemusíte se trápit, že si dopřejete jídla s vysokým obsahem cholesterolu. Neznamená to samozřejmě, že byste se měli vrhnout na zpracované potraviny. Výživné látky, které tělo potřebuje, vám dodá hovězí maso (chované na loukách), tmavá čokoláda a vajíčka.

Dobrý poměr HDL a LDL je 1: 2,5 nebo méně. Vynásobte číslo HDL 2,5. Pokud vám vyjde vyšší nebo stejné jako LDL, jste ve zdravém rozsahu.

Pokud budete jíst pět až šest krát denně, podpoříte si metabolismus

Časté jedení drobností či malé hlavní jídla během celého dne se u některých lidí staly skutečně populární. Základní myšlenkou je to, že jedení stimuluje metabolismus, protože při trávení potravin metabolismus nabudí. A toto může údajně vést ke ztrátě na váze i na tuku. Pravdou však je, že důležité je celkové množství jídla, které za den sníte, a právě to má vliv na metabolismus. Pro většinu lidí je lepší přerušované postění.

Pravda: Neustále jedení nepomáhá metabolismu, může navíc narušovat spalování tuků.

Přerušované postění umožňuje tělu jednodušeji a mnohem účinněji spalovat tuk, protože hladiny inzulínu v těle jsou nízké. Do stavu hladovění se dostaneme nejdříve po 12 hodinách po konzumaci jídla. Proto pokud sníte 5 až 6 jídel během dne, akorát odsouváte spalování tuků! Podle některých výzkumů vám tedy více jídel během dne vůbec nepomůže zhubnout. (Cameron, 2010)

Přerušované postění lze dosáhnout, pokud sníte všechna jídla dne v průběhu 8 hodin a zbývajících 16 hodin budete bez jídla. Nabízí se i postní den, taková forma hladovění však není vhodná pro každého, je navíc dost složitá. Ačkoliv výzkum ukazuje, že se tím zlepší jednak úbytek na hmotnosti i na množství tělesného tuku.

Řešení: Dbejte na to, kolik toho přes den sníte a zkuste přerušované postění.

Přerušované postění lze do denního režimu zapracovat snadno. Pro většinu lidí by to znamenalo vynechání snídaně a začátek jedení až kolem oběda s tím, že poslední jídlo by snědli kolem 20:00. Nabízí se představa, že nad vámi na zbývajících 16 hodin převezme nadvládu hlad. Ale obvykle je opak pravdou.

Lidé mají větší pocit zasycení při menším množství denních jídel, které však tělo zásobí výrazným množstvím proteinů, než při časté konzumaci různých jídel. Obecně, vyšší příjem proteinů podporuje pocit sytosti.

Upozornění: přerušované postění je u žen o něco složitější. Je možné, že mohou ženy pociťovat pokles nebo nárůst tvorby hormonů kvůli každodennímu postění. Proto je vhodnější dodržovat v případě žen přerušované postění pouze obden. Takto se mohou problémům vyhnout, vhodnost takového stravování je však třeba konzultovat i s lékařem. Obzvláště, pokud na sobě pociťujete během půstu hormonální změny.

Sodík je vždy špatný a nevhodný

Sodík, tedy sůl, byla dlouho považována za odrazový můstek pro rozvinutí onemocnění srdce. Mnoho soli obsahují hlavně hotové a zpracované jídla. No takovýto typ jídel s sebou nese i mnohé další problémy a zdravotní rizika.

Přesto je samotný sodík pro člověka dobrý. A srdce ho potřebuje, možná i více než si umíte představit.

Pravda: Potřebujete více soli než doporučují pokyny ohledně stravování. Netřeba jí ale příliš.

Podle výzkumů je akorát množství soli, díky kterému se můžete vyhnout nemocem srdce a jiným komplikacím, 8 až 15 gramů soli za den. Snížením příjmu soli lze okrajově snížit tlak krve. Ale s konzumací příliš malého množství sodíku se spojují následující problémy:

  • depresím podobné chování u zvířat
  • inzulínová rezistence
  • zvýšené riziko srdečních chorob
  • zvýšená úmrtnost při cukrovce
  • zvýšené riziko pádu u starých lidí

Na druhou stranu, nadměrný příjem sodíku se spojuje s autoimunitními onemocněními, osteoporózou, vysokým krevním tlakem, ledvinovými kameny a onemocněním ledvin.

Řešení: Sůl používejte s rozvahou a zamyslete se nad jejím příjmem i s ohledem na zjištění odborníků.

Podle výzkumu se zdá být nejvhodnější 8 až 15 gramů denně. Nejvýznamnějšími zdroji sodíku jsou:

  • mořská nebo růžová himalájská sůl (2,3 gramů sodíku na čajovou lžičku)
  • nakládané okurky, papriky (1,9 gramů na porci)
  • vývar z kostí (0,6 gramů na porci)
  • kysané zelí (0,4 gramu na porci)

Každý cukr je špatný

Řekněme si to na rovinu - ne každý cukr je špatný. Rafinovaný cukr, to je ale něco jiného ... obsahuje mnoho kalorií a ovlivňuje produkci inzulínu. Strava s velkým množstvím rafinovaných cukrů se spojuje s cukrovkou typu 2, kardiovaskulárními nemocemi i rakovinou slinivky. (Larsson, 2006)

Pravda: Přírodní cukry poskytují mnohé zdravotní benefity.

Lidské tělo potřebuje živiny v určitém vyrovnaném poměru. A mezi potřebné patří i cukry. Ale fakt, že rafinované cukry lze směle zařadit mezi nezdravé stravování, neznamená, že bychom měli vyrazit do obchodů a začali používat umělá sladidla!

Pokud jste uvěřili, že jsou všechny přírodní cukry špatné, a proto používáte umělá sladidla, přestaňte s tím.

Řešení: Používejte přírodní sladidla, ale s mírou.

Kokosový cukr, surová stévie, datle, melasa a med, to jsou pouze některé z možností přírodních sladidel. Jsou přirozeně sladké a zároveň výživné.

Surový med je jedním z nejlepších přírodních sladidel. Je ze zdravotního hlediska velmi přínosný - zlepšuje imunitu, podporuje kvalitní spánek, pomáhá při hubnutí a udržování váhy. Je bohatý na aminokyseliny, B vitamíny, mangan, magnézium, fosfor, draslík a jiné esenciální minerály.

Melasa zase nabízí bohatou teplou sladkost, obsahuje hodně železa, draslíku, vápníku, mědi i manganu.

Místo rafinovaného cukru, který má nulovou nutriční hodnotu, vyzkoušejte některé z výše uvedených sladidel.

Nezdravé stravování můžete opravit a zlepšit pomocí výživových doplňků

Toto je jedna z největších lží a nepravd, které kolují v rámci zdravého stravování. Jídelníček složený ze zpracovaných potravin a jídel, rafinovaného cukru, celých zrn a jiných jídel, které nejsou nutričně vydatné, nelze "opravit" a doběhnout výživovými doplňky, je jedno jak dobrými a v jakém množství či počtu.

Zdravé potraviny obsahují desítky tisíců fytochemikálií, vláknin, proteinů a tuků, které prostě pilulkou či výživovým doplňkem nenahradíte.

Vyrovnaný, správně nastavený jídelníček bohatý na ovoce, zeleninu, zdravé tuky a vysoce kvalitní proteiny vám dodá většinu živin, které potřebujete. Velmi kvalitní výživové doplňky jsou dobré jako doplňky výživy, nejsou určeny k nahrazení minerálů, vitamínů a dalších živin, které získáváte ze stravy.

Ano, výživové doplňky mohou vyplnit mezeru ve výživě, ale neměly by se užívat místo vyrovnané a zdravé stravy.

Pravda: Většina nedostatku vitamínů a minerálů se dá efektivně nahradit. Hlavně pokud jde o vitamín B12, vápník, probiotika a magnézium. Je také mnoho výživových doplňků, které při vysokých dávkách ovlivňují dopad či vznik určitého onemocnění.

Každopádně, úkolem výživových doplňků je vyplnění mezer a nedostatku, případně získání živin, které byste z běžné stravy získat nedokázali. Sem patří například rybí olej pro zdravé srdce, kolagen proti stárnutí či inositol k léčbě PCOS.

Při užívání jakéhokoliv výživového doplňku dbejte na to, aby byly vstřebatelné. Lidské tělo potraviny tráví, proto potřebuje živiny ve formě, kterou dokáže rozpoznat a strávit!

Řešení: Jezte celé, zdravé potraviny!

Zaměřte se na potraviny bohaté na vitamin B12, vitamin C, foláty, draslík, magnézium, vitamin D a vitamin K (ten buduje kosti lépe než kalcium).

Výživné látky pocházející přímo z potravin jsou snadněji vstřebatelné, mají lepší biodostupnost než většina výživových doplňků na trhu. Pokud myslíte, že trpíte nedostatkem vitamínů, užívejte výživové doplňky, ale spojte to i s potravinami, které také pomáhají zvrátit jejich nedostatek.

Pro kontrolu hmotnosti je jedinou účinnou metodou počítání kalorií

Udržování zdravé hmotnosti je důležitý způsob jak snížit riziko onemocnění a jak zpomalit vnitřní proces stárnutí. Většina lidí se drží diety podle principu příjmu a výdeje kalorií, který je považován za jediný úspěšný způsob jak zhubnout nebo hmotnost udržovat.

Je pravda, že jednak zdravé stravování a jednak cvičení jsou pro zdravý život a zdravý životní styl velmi důležité. Naneštěstí, nárůst obezity způsobilo i prohlášení, že záleží pouze na vztahu kalorie - hmotnost. Ukazuje se však, že pokud lidé dodržují byť přísně a řádně dietu na základě příjmu a výdeji kalorií, po jejím ukončení zhubnutou hmotnost zase naberou. (Strohacker, 2010)

Na druhou stranu, pokud se řídíte upravenou verzí Paleo diety, středomořské diety či ketogenní diety, snadněji si udržíte zdravou hmotnost a zároveň snížíte riziko vzniku různých chorob a předčasného úmrtí.

Pravda: Příjem a výdej kalorií není jediný způsob, nebo nejlepší způsob jak zhubnout.

Buďte upřímní. Pokud by před vás postavili kousek koláče a jeho kalorický ekvivalent v podobě oříšků, a řekli by vám, že si můžete zvolit, protože jsou si tyto dvě možnosti rovné. Nevzali byste si koláč?

Problém a hrozba koláče je však z pohledu dlouhodobého udržení zdraví. Ořechy, nebo extra panenský olivový olej dokáží výrazně snížit riziko srdečního onemocnění. Cukr toto riziko naopak zvyšuje, a to až o 38%. A nemá přitom žádnou nutriční hodnotu.

Odborníci zabývající se managementem hmotnosti a prevencí chorob v rámci různých výzkumů zjistili zajímavá fakta. Jedním z nich je i skutečnost, že dieta s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem uhlohydrátů nemění markery onemocnění srdce (tedy triglyceridy, cholesterol či HDL cholesterol) na jiné hodnoty než nízkotučná dieta. Diety s vysokým obsahem tuku však snižují riziko úmrtí způsobené onemocněním srdce. (Malhotra, 2015)

Co z toho pro lidi plyne? Pokud se přestaneme zaměřovat na kalorie a osvojíme si stravovací vzorce, které dbají na kvalitu jídla a ne na jeho kvantitu, dokážeme rapidně zredukovat obezitu, s ní související onemocnění i rizika pro srdečně-cévní systém.

Řešení: Zaměřte se na kvalitu jídla, ne na kvantitu.

Denní příjem kalorií do určité míry samozřejmě důležitý je. Pokud je přijmete málo, riskujete vyhladovění těla, které vypne důležité tělesné procesy, které potřebujete. Pokud budete přijímat kalorií příliš, pravděpodobně přiberete.

Nejlepší způsob jak zhubnout, protože při něm zároveň snížíte riziko různých nemocí a úmrtí, je snížit příjem uhlohydrátů. Hlavně rafinovaných uhlohydrátů. Zároveň je třeba do jídelníčku zařadit zdravé tuky. Znamená to vyhodit ze spíže zpracované potraviny a hotová jídla. Respektive vyvarovat se jim nejvíce jak je to jen možné.

Pokud dokážete zlepšit kvalitu jídla, které konzumujete a současně změnit své návyky, zlepšit fyzickou aktivitu a naučit se jíst s rozmyslem, dostanete se na správnou cestu k dlouhodobému a trvalému snížení hmotnosti a udržení hmotnosti.

Zdroje

  • AHN, Y. a kol., 2014. The ketogenic diet modifies social and metabolic alterations identified in the prenatal valproic acid model of autism spectrum disorder [Abstrakt]. Developmental neuroscience [online]. 36 (5), 371–380 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25011527
  • ALLEN, B.G. a kol., 2014. Ketogenic diets as an adjuvant cancer therapy: History and potential mechanism. Redox Biology [online]. (2), 963-970 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4215472/
  • BERESFORD, S.A. a kol., 2006. Low-fat dietary pattern and risk of colorectal cancer: the Women's Health Initiative Randomized Controlled Dietary Modification Trial [Abstrakt]. JAMA [online]. Feb, 295 (6), 643–654 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16467233
  • BERNSTEIN, A.M. a kol., 2007. Are high-protein, vegetable-based diets safe for kidney function? A review of the literature [Abstrakt]. Journal of the American Dietetic Association [online]. Apr, 107 (4), 644–650 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17383270
  • CAMERON, J.D. a kol., 2010. Increased meal frequency does not promote greater weight loss in subjects who were prescribed an 8-week equi-energetic energy-restricted diet [Abstrakt]. The British journal of nutrition [online]. Apr, 103 (8), 1098–1101 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19943985
  • CASTRO, K. a kol., 2017. The effect of ketogenic diet in an animal model of autism induced by prenatal exposure to valproic acid [Abstrakt]. Nutritional neuroscience [online]. Jul, 20 (6), 343–350 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26856821
  • GOODROW, E.F. a kol., 2006. Consumption of one egg per day increases serum lutein and zeaxanthin concentrations in older adults without altering serum lipid and lipoprotein cholesterol concentrations [Abstrakt]. The Journal of nutrition [online]. Oct, 136 (10), 2519–2524 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16988120
  • HEUSSINGER, N. a kol., 2018. 10 patients, 10 years – Long term follow-up of cardiovascular risk factors in Glut1 deficiency treated with ketogenic diet therapies: A prospective, multicenter case series [Abstrakt]. Clinical Nutrition [online]. Dec, 37 (6), 2246–2251 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0261561417313997
  • CHIU, Y.H. a kol., 2018. Association Between Pesticide Residue Intake From Consumption of Fruits and Vegetables and Pregnancy Outcomes Among Women Undergoing Infertility Treatment With Assisted Reproductive Technology. JAMA internal medicine [online]. Jan, 178 (1), 17-26 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29084307
  • CHOI, Y. a kol., 2013. Consumption of red and processed meat and esophageal cancer risk: Meta-analysis. World Journal of Gastroenterology [online]. Feb, 19 (7), 1020-1029 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3581989/
  • KANTER, M.M. a kol., 2012. Exploring the Factors That Affect Blood Cholesterol and Heart Disease Risk: Is Dietary Cholesterol as Bad for You as History Leads Us to Believe?. Advances in Nutrition [online]. Sep, 3 (5), 711-717 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3648753/
  • KERSTETTER, J.E. a kol., 2011. Dietary protein and skeletal health: a review of recent human research [Abstrakt]. Current opinion in lipidology [online]. Feb, 22 (1), 16–20 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21102327
  • KRAFT, B.D. a kol., 2009. Schizophrenia, gluten, and low-carbohydrate, ketogenic diets: a case report and review of the literature. Nutrition and Metabolism [online]. (6), 10 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2652467/
  • LARSSON, S.C. a kol., 2006. Consumption of sugar and sugar-sweetened foods and the risk of pancreatic cancer in a prospective study [Abstrakt]. The American journal of clinical nutrition [online]. Nov, 84 (5), 1171–1176 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17093171
  • LEVY, R.G. a kol., 2012. Ketogenic diet and other dietary treatments for epilepsy [Abstrakt]. The Cochrane database of systematic reviews [online]. Mar, 14 (3), CD001903 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22419282
  • MALHOTRA, A. a kol., 2015. It is time to stop counting calories, and time instead to promote dietary changes that substantially and rapidly reduce cardiovascular morbidity and mortality. Open heart [online]. 2 (1), e000273 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4555071/
  • MICHA, R. a kol., 2010. Red and processed meat consumption and risk of incident coronary heart disease, stroke, and diabetes: A systematic review and meta-analysis. Circulation [online]. Jun, 121 (21), 2271-2283 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2885952/
  • MULA, M., 2017. Depression in epilepsy [Abstrakt]. Current opinion in neurology [online]. Apr, 30 (2), 180–186 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28157720
  • PHELPS, J.R. a kol., 2013. The ketogenic diet for type II bipolar disorder [Abstrakt]. Neurocase [online]. 19 (5), 423–426 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23030231
  • RAMSDEN, CH.E. a kol., 2016. Re-evaluation of the traditional diet-heart hypothesis: analysis of recovered data from Minnesota Coronary Experiment (1968-73). BMJ [online]. (353), i1246 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4836695/
  • RAMSDEN, CH.E. a kol., 2016. Re-evaluation of the traditional diet-heart hypothesis: analysis of recovered data from Minnesota Coronary Experiment (1968-73). BMJ [online]. (353), i1246 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4836695/
  • SCARMEAS, N. a kol., 2006. Mediterranean Diet and Risk for Alzheimer’s Disease. Annals of neurology [online]. Jun, 59 (6), 912-921 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3024594/
  • SIMOPOULOS, A.P., 2008. The importance of the omega-6/omega-3 fatty acid ratio in cardiovascular disease and other chronic diseases [Abstrakt]. Experimental biology and medicine [online]. Jun, 233 (6), 674–688 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18408140
  • SIRI-TARINO, P.W. a kol., 2010. Meta-analysis of prospective cohort studies evaluating the association of saturated fat with cardiovascular disease. The American Journal of Clinical Nutrition [online]. Mar, 91 (3), 535-546 [cit. 30.7.2018]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2824152/
  • STROHACKER, K. a MCFARLIN, B.K., 2010. Influence of obesity, physical inactivity, and weight cycling on chronic inflammation [Abstrakt]. Frontiers in bioscience [online]. Jan, (2), 98–104 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20036858/
  • WEAVER, K.L. a kol., 2008. The content of favorable and unfavorable polyunsaturated fatty acids found in commonly eaten fish [Abstrakt]. Journal of the American Dietetic Association [online]. Jul, 108 (7), 1178–1185 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18589026
  • WESTMAN, E.C. a kol., 2018. Implementing a low-carbohydrate, ketogenic diet to manage type 2 diabetes mellitus [Abstrakt]. Expert review of endocrinology and metabolism [online]. Sep, 13 (5), 263–272 [cit. 30.7.2018]. Abstrakt získaný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30289048
Zatím bez hodnocení

Čtěte víc