Prsy

Prsa jsou horní ventrální oblast trupu u primátů na levé a pravé straně, obsahující mléčné žlázy, z nichž ženy mohou vylučovat mléko určené ke krmení kojenců.

U mužů i žen se prsa rozvíjejí ze stejných embryologických tkání. V pubertě však ženské pohlavní hormony, zejména estrogen, podporují rozvoj prsů, k čemuž u mužů nedochází v důsledku vyššího množství testosteronu. V důsledku toho se prsa žen stanou mnohem výraznější, než prsa mužů.

Během těhotenství prsa reagují na komplexní souhru hormonů, které způsobují vývoj tkání a jejich zvětšení za účelem produkce mléka. Tři takové hormony, které způsobují změnu žlázového tkáně v prsou a děloze v průběhu menstruačního cyklu jsou estrogen, progesteron a prolaktin.

Každý prs obsahuje 15-20 laloků. Podkožní tuková tkáň pokrývající lalůčky dává prsu jeho velikost a tvar. Každý lalok se skládá z mnoha lalůčků, na jejichž konci jsou váčky, ve kterých se tvoří mléko jako důsledek hormonálních signálů.

Struktura

U žen prsa překrývají velké prsní svaly a obvykle se rozkládají od úrovně druhého žebra po úroveň šestého žebra v přední části hrudního koše. To znamená, že prsa pokrývají velkou část oblasti hrudníku a hrudní stěny. V přední části hrudníku může prsní tkáň sahat od klíční kosti do středu hrudní kosti. Po stranách hrudníku se může prsní tkáň rozšiřovat do podpaží a může dosáhnout k nejširšímu svalu zad, dosahující od spodní části zad po pažní kost (nejdelší kost v horní části paže). Jako prsní žláza, prs se skládá z vrstev různých typů tkání, mezi nimiž převládají dva typy tkáně: tukové a žlázové tkáně, které ovlivňuje laktační funkce prsou.

Morfologicky je prs kužel se základnou v hrudní stěně a hrotem v bradavce, centru komplexu bradavky a dvorce bradavky. Povrchová vrstva tkáně (povrchová fascie) je oddělena od pokožky 0,5-2,5 centimetrem podkožního tuku (tukové tkáně). Podpůrné Cooperovy vazy jsou vláknité tkáňové prodloužení, které vyzařují z povrchové fascie kožního obalu. Dospělý prs obsahuje 14-18 nepravidelných mlékovodních laloků, které sbíhají k bradavce, kanálkem v průměru 2,0 - 4,5 mm, mléčné kanálky jsou okamžitě obklopeny hustou pojivovou tkání, která funguje jako podpůrná struktura. Žlázová tkáň prsu je biochemicky podporována estrogeny: tedy, když žena dosáhne menopauzu (zastavení menstruace) a její hladina estrogenů v těle se sníží, tkáň mléčných žláz atrofuje, odumře a zmizí, což vede k prsu, který se skládá z tukové tkáně, povrchových fascií, podpůrných vazů a kožního obalu.

Rozměry a hmotnost prsů se u žen liší v rozmezí přibližně 500-1000 g pro každý prs; malý a středně velký prs váží 500 gramů nebo méně; velký prs váží přibližně 750-1000g. Poměr složení tkáně prsů se u žen také liší. Některé prsa mají větší podíl žlázové tkáně jako tukové a pojivové tkáně a naopak; z tohoto důvodu poměr tukové k pojivové tkáni určuje hustotu (pevnost) prsu. V průběhu života se v důsledku hormonálních tělesných změn změní velikost, tvar a hmotnost prsou, ke kterým dochází v době thelarche (pubertálním vývoji prsou), menstruace (plodnosti), těhotenství (reprodukce), kojení dítěte a menopauzy (konce plodnosti).

Žlázovitá struktura

Prs je apokrinní žláza, která produkuje mléko určené ke krmení dítěte. Bradavka prsu je koncentrovaná v (uprostřed) dvorci (komplexu bradavky a dvorce bradavky). Barva bradavky se různí od růžové po tmavě hnědou, a je v ní mnoho mazových žláz. Základní jednotky prsu jsou terminální dukto-lobulární jednotky, které produkují mastné mateřské mléko. Prs díky nim funguje jako prsní žláza určena na krmení potomků. Jsou distribuovány po celém prsu. Přibližně dvě třetiny mlékotvorné tkáně je do 30mm od základny bradavky. Mlékovody odvádějí mléko do 4-18 mléčných kanálků, které ústí do bradavky; poměr mléčných žláz k tuku je 2: 1 u kojících žen a 1: 1 u žen, které nekojí. Kromě mléčných žláz se prs skládá i z pojivových tkání (kolagen, elastin), bílého tuku, a podpůrných Cooperových vazů. Citlivost v prsou zajišťuje inervace periferního nervového systému pomocí předního a bočního (laterálního) kožního větvení čtvrtého, pátého a šestého nervu mezi žebry, zatímco nerv T-4 (hrudní míšní nerv 4), který innervuje dermatomickou oblast, dodává citlivost komplexu bradavky a dvorce bradavky.

Lymfatická drenáž

Přibližně 75% z lymfy z prsu putuje do axilárních lymfatických uzlin na stejné straně těla, přičemž 25% lymfy putuje do parasternálních uzlů (vedle hrudní kosti). Malé množství zbývající lymfy cestuje do druhého prsu a břišních lymfatických uzlin. Axilární lymfatické uzliny zahrnují skupiny prsních (hrudních) subskapulárních (podlopatkových) a ramenních (oblast pažní kosti) lymfatických uzlin, které jsou odváděny do centrálních axilárních lymfatických uzlin a vrcholových axilárních lymfatických uzlin. Lymfodrenáž prsou je zvláště důležitá pro onkologii, protože rakovina prsu je běžná pro mléčné žlázy, a rakovinné buňky mohou metastazovat (odtrhnout se) z nádoru a být rozptýleny do dalších částí těla ženy pomocí lymfatického systému.

Tvar prsů

Morfologické rozdíly velikosti, tvaru, objemu, hustoty tkáně, umístění a rozestupu prsou, určují jejich přirozený tvar, vzhled a konfiguraci na hrudi ženy; tyto prvky však nereflektují složení její mléčné žlázy, (poměr tuku ke mléčným žlázám) ani potenciál pro kojení dítěte. Velikost a tvar prsou jsou ovlivněny normálními hormonálními změnami (thelarche, menstruace, těhotenství, menopauza) a zdravotním stavem (například hypertrofie prsů). Tvar prsů je přirozeně dán podpůrnými Cooperovými vazy, podkladovými svalovými a kostními strukturami hrudníku, a kožním obalem. Podpůrné vazy podpírají prsa od klíční kosti a klaviko-hrudní fascie (klíční kosti a hrudi) obíjmutím tuku a tkáně mléčných žláz. Prsy jsou umístěny, připojené ke, a podpírány na hrudní stěně, zatímco jejich tvar je vytvořen a udržován kožním obalem.

Základna každého prsu je připojena k hrudi hlubokou fascií nad velkými prsními svaly. Prostor mezi prsem a velkým prsním svalem se nazývá retromamární prostor a dodává prsu pohyblivost. Některé prsa jsou umístěny vysoko na hrudní stěně, jsou kulovitého tvaru, a směřují ven z hrudi téměř vodorovně, což je běžné pro dívky a ženy v raných fázích thelarchického vývoje. Při vysoké konfiguraci prsou, prsa kopulového nebo kuželovitého tvaru jsou upevněny k hrudi v základně, a jejich váha je rovnoměrně rozložena po celé základně. Při nízké konfiguraci prsou je část hmotnosti prsu podporována hrudí, o kterou se spodní část prsu opírá, čímž se vytvoří podprsní rýha. Protože je základ hluboko připojen k hrudi, hmotnost prsu je rozložena na větší plochu, a tak se snižuje zátěž na hrudní, ramenní a zádové svaly, které nesou váhu poprsí.

Hrudník (hrudní dutina) se postupně svažuje směrem ven od hrudního vstupu (na vrcholu hrudní kosti) a nahoru směrem k nejnižším žebrům, které podpírají prsa. Podprsní rýha, kde se spodní část prsu setkává s hrudníkem, je anatomická funkce vytvořena přilnavostí kůže prsu a podkladových pojivových tkání hrudníku .. V průběhu thelarchy, se u některých dívek vyvinou prsa, kožní obal kterých se dotýká hrudníku pod rýhou, a u některých ne; oba typy anatomie prsou jsou statisticky normální morfologické variace velikosti a tvaru prsů žen.

Vývoj ženských prsů

Tannerová škála - zobrazuje 5 hlavních etap druhotných pohlavních znaků u dívek a žen. (Prsa a ochlupení ohanbí)

Základní morfologická struktura lidského prsu je stejná u chlapců i dívek. Pro dívky v pubertě, během thelarchy (fáze vývoje prsou), ženské pohlavní hormony (zvláště estrogeny) podporují růst a vývoj prsů, v průběhu které, jak mléčné žlázy, rostou ve velikosti a objemu a obvykle spočívají na hrudi. Tyto vývojová stadia sekundárních pohlavních znaků (prsa, ochlupení, atd.) jsou znázorněny v pětistupňové Tannerové stupnici. Během thelarchy jsou vyvíjející se prsa někdy nestejné velikosti a levý prs je obvykle o něco větší. Tato asymetrie je přechodná a statisticky normální pro fyzický a sexuální vývoj ženy. Kromě toho, vývoj prsou je někdy abnormální a projevuje se buď jako přílišný vývoj (například hypertrofie prsů) nebo jako zaostalost (tutbulárna deformita prsou) u dívek a žen. U chlapců a mužů se projevuje jako gynekomastie (ženská prsa) v důsledku biochemické nerovnováhy mezi normálními hladinami estrogenu a testosteronu v mužském těle.

Asymetrie

Přibližně dva roky po nástupu puberty (prvním menstruačním cyklu) dívčí hormon estrogen stimuluje rozvoj a růst žľazovitých, tukových a podpůrných tkání, z nichž jsou prsa složeny. To trvá přibližně čtyři roky dokud není dosažen konečný tvar prsu (velikost, objem, hustota) přibližně ve věku 21 let. Prsa asi 90% žen jsou do určité míry asymetrické buď co se týče velikosti, objemu, nebo relativní pozice na hrudi. Asymetrie se může projevovat velikostí prsu, polohou komplexu bradavky dvorce a dvorce bradavky, úhlem prsů, a polohou podprsní rýhy, kde se prs setkává s hrudníkem.

U asi 5-10% žen jsou jejich prsa výrazně odlišné, v 62% případů je větší levý prs. K tomu dochází vzhledem k blízkosti prsu k srdci a většímu počtu tepen a žil, spolu s ochrannou vrstvou tuku kolem srdce nacházejícího se pod ním. Do 25% žen má zkušenost s výraznou asymetrií prsu s rozdílem alespoň jednoho košíku.

Pokud je žena nespokojená s asymetrií svých prsou, může jejich rozdílnou velikost minimalizovat pomocí korekční podprsenky nebo gelových vložek do podprsenky. Může si také zvolit chirurgické řešení. Možnosti zahrnují minimálně invazivní postup, známý jako injekční přenos tuku, při kterém jsou tukové buňky z jejích stehen přenesena do jejího menšího prsu. Více invazivní postupy zahrnují nápravnou mammoplasty, jakou je například mastopexe, zmenšení nebo zvětšení prsou, v závislosti na druhu asymetrie. Většina chirurgů provede tento zákrok k léčbě asymetrie prsou pokud se prsa liší velikostí alespoň jednoho košíku.

Hormonální změny

Strie na prsou mohou indikovat relativně zmenšování a zvětšování objemu během života ženy.

Prsa se skládají obzvláště z tukových, žlázových a pojivových tkání. Vzhledem k tomu, že tyto tkáně mají hormonální receptory, jejich velikosti a objemy se mění v závislosti na hormonálních změnách, zejména thelarche (vývoj prsou), menstruaci (produkci vajíček), těhotenství (reprodukci), kojení (krmení potomků) a menopauze (ukončení menstruace).

Estrogeny způsobují prodloužený růst mlékovodů, prostřednictvím aktivace estrogenových receptorů alfa (ER-α). Aktivace progesteronového receptorů (PR), údajně zvláště progesteronového receptoru B (PRB) gestageny způsobuje růst produkce mlékotvorných buněk nebo rozvětvování do stran. Gestageny také způsobují stimulaci pojivové tkáně prsu nebo Cooperových vazů. Hustota, vývoj areolárních a laktačních žláz jsou způsobeny prolaktinu aktivujícím receptor prolaktinu (PR).

Například během menstruačního cyklu se prsa zvětší kvůli premenstruačnímu zadržování vody v těle a dočasnému růstu. V průběhu těhotenství se prsa zvětší a zpevní (stanou se tvrdší kvůli hypertrofii orgánů způsobené prolaktinem, která začíná výrobu mléka, zvětšuje velikost bradavek a ztmaví barvu kůže komplexu bradavky a dvorce bradavky). Tyto změny pokračují v průběhu období kojení a kojení. Prsa se po něm obvykle vrátí ke své velikosti před těhotenstvím, tvar a objem, ale mohou vzniknout strie a ptóza prsu.

V menopauze se velikost prsou může zmenšit když hladina cirkulujícího estrogenu poklesne. Následkem je ochabnutí tukové tkáně a mléčných žláz. Kromě těchto přírodních biochemických pobídek se prsa mohou zvětšit následkem nepříznivých vedlejších účinků kombinované perorální antikoncepce. Velikost prsů se také může zvýšit nebo snížit v závislosti na změnách tělesné hmotnosti ženy. Kromě toho, fyzické změny, ke kterým na prsou došlo, často vyústí v strie. Ty mohou sloužit jako historické ukazatele přírůstků a úbytků velikosti a objemu ženských prsou průběhu jejího života.

Ptóza prsou

Ptóza je normální důsledek stárnutí, při kterém prsní tkáň poklesne na hrudi a bradavky směřují dolů. Míra, do které se u ženy ptóza vyvine závisí na mnoha faktorech, včetně genetiky, kouření, body mass indexu (bmi index), počtu těhotenství, velikosti prsou před těhotenstvím a věku.

Plastičtí chirurgové kategorizují ptózu podle polohy bradavky vzhledem k podprsní záhybu (kde se spodní část prsu dotýká hrudní stěny). Ta je určena měřením středu bradavky od horní části hrudní kosti aby zjistili, o kolik bradavka poklesla. Standardní antropometrická hodnota pro mladé ženy je 21cm. Toto měření se používá pro posouzení ptózy a symetrie prsou. Lékař posoudí úhel a projekci prsou. Vrchol prsu, který zahrnuje bradavku, může mít přímý úhel projekce (180 stupňů) nebo ostrý úhel projekce (větší než 180 stupňů). Vrchol je zřídka pod úhlem větším než 60 stupňů. Úhel vrcholu prsu je částečně dán napětím podpůrných Cooperových vazů. Například, když žena leží na zádech, úhel vrcholu prsu se stane tupý (méně než 180 stupňů) zatímco poměr základny k délce prsu se pohybuje od 0,5 do 1,0.

Funkce a zdraví

Kojení

Primární funkcí prsou - jako mléčných žláz - je krmení a vyživování dítěte mateřským mlékem v období kojení. Kulatý tvar prsou pomáhá omezit ztrátu mateřského tělesného tepla, protože produkce mléka závisí na vyšší teplotě prostředí pro správné fungování žláz mlékotvorné tkáně - mlékovodů. Co se týče tvaru prsu, existuje teorie, že zaoblený tvar ženského prsu se vyvinul, aby se zabránilo dušnost se dítěte při kojení. Je tomu kvůli malé čelisti kojit, která nevyčnívá z obličeje aby dosáhla bradavku, a proto by mohly nozdry být při kojení zablokovány, pokud by byla prsa plošší (jako je tomu u šimpanzů). Teoreticky, protože lidské čelisti ustoupily z obličeje, ženské tělo to kompenzovalo kulatými prsy.

K laktaci může u ženy dojít i mimo těhotenství. Tento stav se nazývá Galaktorea (spontánní tok mléka) a může k němu dojít vzhledem k nepříznivým účinkům léků (například antipsychotik) extrémní fyzické zátěži, a endokrinním poruchám. V případě novorozenců k laktaci dochází důsledkem hormonů matky (prolaktinu, oxytocinu, atd.), které se do těla dostaly ze společného oběhového systému placenty, které pak cirkulují v krvi dítěte. U mužů jsou mléčné žlázy také přítomné v těle, ale obvykle zůstávají nevyvinuté kvůli hormonu testosteronu. Pokud však dojde k vnější laktaci je to považováno za patologický příznak onemocnění hypofýzy.

Rozmnožování

Při posuzování člověka jako zvířete, zoologové navrhují, že žena je jediný primát, který má trvalé, plně vyvinuté prsa, když není těhotná. U ostatních savců se u samic prsa plně rozvinou pouze tehdy, když je těhotná.

Klinický význam

Prs je náchylný k mnoha benigním a maligním onemocněním. Mezi nejčastější benigní onemocnění patří mastitida, cystické změny prsu a mastalgii. Rakovina prsu je jednou hlavních příčin úmrtí u žen.

Společnost a kultura

Antropomorfní geografie

Existuje mnoho hor pojmenovaných po prsou, protože se podobají jejich vzhledu, stejně jako i předměty náboženského uctívání předků a jako symbol plodnosti a blahobytu. V Asii byla "Prsní hora", kde byla jeskyně, kde buddhistický mnich Bodhidharma strávil hodně času v meditaci. Další takové prsní hory jsou Mount Elgon na hranici Ugandy a Keni, Beinn Chìochan a Maiden Paps ve Skotsku, "Bundok ng Susong DALAGO" (Panenské prsní hory) na ostrově Talim na Filipínách, dva kopce známé jako Paps of Anu (Dá Chichi Anann nebo "prsa Anu") v blízkosti Killarney v Irsku, 2086 m vysoký Tetica de Bacares nebo "La Tetica" v Sierra de Los Filabres ve Španělsku a Khao Nom Sao v Thajsku, Cerro Las TETA v Puerto Rico a prsa Afrodity na ostrově Mykonos, aby jsme zmínili jen některé. Ve Spojených státech je Teton range pojmenován po francouzském slově pro prsa.

Dějiny umění

V evropských prehistorických společnostech byly plastiky ženské postavy s výraznými a zvýrazněnými prsy běžné. Typickým příkladem je takzvaná Venuše, jedna z mnoha paleolitických figurek Venuše se širokými boky a poprsím. Artefakty, jako mísy, skalní rytiny a posvátné sochy s prsy byly zaznamenány v období od 15 000 př.nl. do pozdní antiky po celé Evropě, severní Africe a Blízkém východě. Mnoho ženských božstev představujících lásku a plodnost bylo spojených s prsy a mateřským mlékem. Postavy fénické bohyně Astarte byly reprezentovány jako sloupy s výčnělky ve tvaru prsou. Egyptská bohyně Isis, která reprezentovala, mimo jiné, ideální mateřství, byla často zobrazována při kojení faraonů, což potvrzovalo jejich božské postavení jako vládců. Některé mužské božstva představující regeneraci a plodnost byly někdy zobrazovány s prsy. Příkladem je říční bůh Hapy, který měl být odpovědný za každoroční závodění Nilu. Ženská ňadra byly také prominentní v civilizaci Minoan v podobě slavných sošek hadích bohyň. Ve starověkém Řecku bylo několik kultů uctívající "Kourotrophos" kojící matku, reprezentovanou bohyněmi, jako Gaia, Hera a Artemis. Uctívání božstev symbolizovány ženskými prsy se v Řecku prvního tisíciletí stalo čím dál vzácnější. Populární uctívání ženských bohyň se během vzestupu řeckých městských států upadlo, což později probrala Římská říše.

V polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem, řecká kultura zažila postupnou změnu ve vnímání ženských prsou. Ženy v umění byly oblečené od krku dolů, včetně ženských bohyň jako Athena, patronka Atén která reprezentovala hrdinské úsilí. Existovaly však i výjimky: Afrodita, bohyně lásky, byla častěji zobrazována úplně nahá, ačkoli v polohách, které měly vykreslit plachost nebo skromnost, co historici porovnávají k moderním pin up dívkám. Přestože nazí muži byli zobrazováni ve stoje, většina ženské nahoty v řeckém umění byla zobrazena s kusem látky nablízku a v předklonu - ochranném postoji. Populární legenda v té době byla o Amazonkách, kmeni zuřivých bojovnic, který se stýkal s lidmi jen pro plození a ženy v něm si dokonce odstraňovali jeden prs, aby se stali lepšími bojovnicemi (pravý prs měl bránit při zacházení s lukem a šípem). Tato legenda byla populární motiv v umění během řecké a římské antiky a sloužila jako protikladný odstrašující příklad.

Vnímání těla

Mnoho žen považuje své poprsí, které je ženským sekundárním pohlavním znakem za důležité pro svou sexuální přitažlivost, jako znamení ženskosti, která je důležitá pro vnímání sebe samé. Vzhledem k tomu, když žena není se svými prsy v nějakém ohledu spokojená, může se rozhodnout podstoupit plastickou operaci na jejich zvětšení, zmenšení nebo rekonstrukci, pokud trpěla deformatívnym onemocněním, jako je rakovina prsu. Po mastektomii se rekonstrukce prsu nebo prsu provádí pomocí prsních implantátů nebo autologního přenosu tkáně pomocí tuku a tkání z břicha nebo zad (nejširší sval zad). Zmenšení prsou je operace, která zahrnuje odstranění přebytečné prsní tkáně, tuku a kůže a přemístění komplexu bradavky a dvorce bradavky.

Kosmetické procedury na vylepšení prsou zahrnují modelaci prsou (augmentace), zvětšení prsů pomocí implantátů a kombinaci těchto zákroků. Existují dva typy dostupných prsních implantátů: ty plněné silikonovým gelem ty plněné fyziologickým roztokem. Tyto typy operací prsu mohou také opravit vpáčené bradavky uvolněním tkáně mlékovodů, které se zamotalo. Kromě toho v případě obézních žen modelace prsou (mastopexe) s nebo bez snížení objemu prsou, může být součástí liftingu a tvaru horní části těla u žen, které prošly rozsáhlou ztrátu tělesné hmotnosti.

Operace prsou představuje zdravotní riziko, které může zasahovat do schopnosti kojit a může mít za následek změněnou citlivost komplexu bradavky a dvorce bradavky, interferenci s mamografii (rentgenu prsů) v případě, že má žena v prsou implantáty. Pokud jde o schopnost kojení po operaci na zmenšení prsou, studie uvádějí, že ženy, které podstoupily zmenšení prsou si mohou zachovat schopnost kojit ve srovnání s ženami v kontrolní skupině, které podstoupily operaci prsů, při které byla použita tkáň z jiné části jejich těla. Organizace plastických chirurgů obecně odrazují od zvětšení prsou u teenagerek, protože v tomto věku může objem prsních tkání (mléčných žláz a tuku) nadále růst, jak dívka dospívá. Při zmenšení prsou u teenagerek se postupuje v souladu s údaji toho-kterého případu hypoplazie. (Viz: hypertrofie prsů)

Oblečení

Vzhledem k tomu, že prsa jsou převážně tuková tkáň, jejich tvar může být do určité míry formován oděvem, jako například tvarujícím spodním prádlem. Zhruba 90% žen v západních zemích běžně nosí podprsenky a často je nosí pro podporu. Sociální norma ve většině západních kultur určuje zakrývat prsa na veřejnosti, ačkoli rozsah zakrytí se liší v závislosti na sociálním kontextu. Některá náboženství připisují ženským prsům zvláštní status buď formální nebo prostřednictvím symboliky. Islám zakazuje ženám odhalovat prsa na veřejnosti.

Mnoho kultur asociuje prsa se sexualitou a mají tendenci považovat holé prsa za nemravné nebo neslušné. V některých kulturách, jako například Himba v severní Namibii jsou ženy s holými prsy normální, zatímco stehna jsou vysoce sexualizované a nevystavují se na veřejnosti. V některých západních zemích je přijatelné pokud mají ženy na pláži odhalená ňadra, ačkoli to nemusí být přijatelné v centru města. V některých oblastech se to vztahuje pouze na odhalené bradavky. Ženy s odhalenými prsy jsou legální a akceptovány kulturou na veřejných plážích v Austrálii a ve velké části Evropy.

Sexuální charakteristika

V některých kulturách hrají prsa roli při lidské sexuální aktivitě. Prsa a zvláště bradavky patří mezi lidské erotogenní zóny. Jsou citlivé na dotek, protože mají mnoho nervových zakončení; a je běžné masírovat je rukama nebo ústy před nebo během sexuální aktivity. Některé ženy mohou tímto dosáhnout orgasmu. Výzkum naznačil, že tyto pocity jsou genitální orgasmus způsobený stimulací bradavek a mohou také přímo souviset s "genitálií oblastí mozku". Vjemy z bradavek cestují do stejné části mozku jako vjemy z vagíny, klitorisu a děložního čípku. Stimulace bradavek může vyvolat stahy dělohy, které pak produkují vjemy v genitální oblasti mozku. Ve starověkém indickém díle Kama Sutra, lehké škrábání prsou nehty a jejich kousání jsou považovány za erotické. Během sexuálního vzrušení se zvětšuje velikost prsou, žilní vzory přes prsa se stanou více viditelné a bradavky ztvrdnou. Ve srovnání s ostatními primáty, lidské prsa jsou poměrně velké po celý život dospělých žen. Někteří autoři se domnívají, že prsa se mohly vyvinout jako vizuální signál pohlavní dospělosti a plodnosti.

Mnoho lidí považuje ženské lidské tělo, jehož důležitým aspektem jsou prsa za esteticky přitažlivé, ale i erotické. Výzkum provedený na Victoria University ve Wellingtonu ukázal, že prsa jsou často první věc, na kterou se muži podívají a hledí na ně delší dobu než na jiné části těla. Autoři studie se původně domnívali, že důvodem pro tento jev je endokrinologie: větší prsa naznačují vyšší hladiny estrogenu a jsou znamením větší plodnosti, ale vědci tvrdí také, že: "Muži se mohou na prsa dívat častěji, protože jsou prostě esteticky přitažlivé, bez ohledu na jejich velikost."

Mnoho lidí považuje nahé ženské prsa za erotické a v mnoha kulturách mohou vyvolat zvýšenou sexuální touhu u mužů. U některých lidí se sexuální zájem o ženská prsa liší od sexuálního zájmu o osobu, což může být považováno za fetiš na prsa. Zatímco západní kultura upřednostňuje prsa, které jsou mladé a ve vzpřímené poloze, některé kultury uctívají ženy s visícími prsy, které naznačují mateřství a moudrost.

Symbolismus

V křesťanské ikonografii některé umělecká díla zobrazují ženy s prsy v jejich rukou nebo na tácku, což znamená, že zemřeli jako mučednice useknutím prsou. Jedním z příkladů je Svatá Agáta Sicilská.